Skoky na lyžích ve Frenštátě p.R. a na Pustevnách.

   Frenštát p. R. a jeho okolí – radhošťské Beskydy patří k tradičním oblastem lyžařského sportu v České republice. Samotné Pustevny byly již počátkem minulého století nejznámějším lyžařským střediskem na Moravě zásluhou turistů a lyžařů sdružených v Pohorské jednotě Radhošť (založené v roce 1884) a v lyžařském odboru Sokola Frenštát p.R. V údobí mezi světovými válkami byla na Pustevnách vybudována řada lyžařských tratí, můstky a potřebné ubytovací kapacity. Pustevny byly během II. světové války jediným horským střediskem českých a moravských lyžařů. A protektorátní SVAZ LYŽAŘŮ v náhradu za ztracené Krkonoše přenesl svou činnost do Beskyd. Byla zřízena sjezdovka a trať pro slalom a pro rychlejší a pohodlnější výstup závodníků a lyžařů na Pustevny byla postavena na začátku německé okupace v roce 1940, z prostředků Svazu lyžařů za součinnosti PJR v Ostravě a ve Frenštátě p.R. přenesením projektovaných a částečně vyrobených konstrukcí ze zabraných Jánských Lázní, první sedačková lanová dráha ve střední Evropě.

   U kolébky utvoření lyžařského odboru u Pohorské jednoty Radhošť ve Frenštátě p.R. stál František Bartoš, který na valné hromadě PJR odboru Frenštát p.R. konané v roce 1937 v hotelu Slavia podal návrh aby turistika prováděná v PJR nebyla ani v zimě přerušována. Podaný návrh na zřízení lyžařského oddílu v PJR sledoval rovněž získání mladého turistického dorostu a tím zároveň omlazení celého složení a vedení PJR. Předními činovníky lyžařského odboru byli také Jan Paprskář a Josef Žárský, kteří se s Františkem Bartošem zúčastnili budování lanovky a sjezdových tratí na Pustevnách a právě jim vděčí beskydské lyžování za jména Milan Špaček, Zdeněk Parma, Ludmila Parmová, Bohuš Juroška, Franta Pitucha a další.

   Po osvobození Československa v roce 1945 nastal výkonnostní vzestup lyžování ve Frenštátě p.R., na čemž má nemalou zásluhu podpora a přímá účast nově vzniklého národního podniku MEZ Frenštát, kde byla většina lyžařů zaměstnána.

   Jiří Raška začínal jako žák v lyžařském oddíle Spartaku Frenštát p.R. jako sjezdař u trenéra Ing. Zdeňka Parmy, ale od roku 1954 jeho zájem stále více přitahovaly skočky. Příkladem mu byli jeho strýc Rudolf Raška a bratranec Zdeněk Bartoš a injekcí jeho první vítězství na dnes již neexistujícím můstku na Bílé. Jako dorostenec se v péči ostravského trenéra Josefa Skrbka poprvé dostal do nově se tvořícího reprezentačního družstva skokanů ČSR. Na vojnu však narukoval k pohraničníkům a teprve po interpelacích TJ Spartak Frenštát p.R. a trenéra Josefa Skrbka byl převelen do Dukly Liberec. Přes řadu dobrých výsledků měl jako civil, po návratu z vojny do zaměstnání v n.p. MEZ Frenštát, problémy s nominacemi na vrcholné světové soutěže.

   V roce 1964, kdy patřil jasně k nejlepším, musel na ZOH v Insbrucku přepustit své místo ve prospěch funkcionářů čs. výpravy. Od sezóny 1965 však nebylo již žádných pochyb o jeho špičkové výkonnosti a tak při svém prvním startu na Mistrovství světa FIS v roce 1966 na Holmenkollenu v norském Oslo obsadil na středním i velkém můstku krásná 4. místa. V témže roce poprvé zvítězil na mamutím můstku v letech v Planici. Druhé místo na rakousko-německém turné 4 můstků a vítězství v Cortině a St.Moritz z něj před X. ZOH ve francouzském Grenoble 1968 udělaly největšího favorita na medaili. Vlajkonoš čs. výpravy na olympiádě nezklamal. Na středním můstku v Autrans zvítězil a získal zlato před Rakušany Preimlem a Bachlerem a na velkém můstku v St. Nizier vybojoval stříbrnou medaili za Bělousovem ze SSSR. Ihned po famózním přivítáním v rodném městě Frenštátě p.R. získal další ze svých 6 titulů Mistra Československa na můstku v Plavech.

   Jako vůdčí postava Remsovy party vítězil dále doma i v zahraničí. V roce 1969 zvítězil na letech v Planici, kde současně vytvořil světový rekord skokem 164 m. Přes psychický nátlak v normalizačním období dokázal na Mistrovství světa FIS 1970 ve Vysokých Tatrách dokázal vybojovat stříbrnou medaili na velkém můstku na Štrbském Plese. V následujícím roce získal zlatý globus za dosud jediné české celkové vítězství v rakousko-německém Intersportturné. Na XI. ZOH 1972 v  japonském Sapporu obsadil 5. místo na středním a 10. místo na velkém můstku. Svou poslední FIS medaili – bronzovou - vybojoval 3. místem na I. Mistrovství světa v letech na lyžích v Planici 1972.

   Přes zisk mistrovského titulu na velkém můstku při MČSSR 1974 v Liberci nebyl zařazen do výpravy na Mistrovství světa FIS ve švédském Falunu. Přesto nezahořkl, začal studovat na FTV Univerzity Karlovy v Praze a ze závodníka se stal v témže roce trenér. V roce 1976 obsadil jeho svěřenec František Novák 3. místo na ME juniorů a v roce 1977 pak pod jeho vedením získal Pavel Fizek zlatou medaili na I. Mistrovství světa FIS juniorů ve švýcarském Gstaadu. Další dvě sezóny vedl až do XIII. ZOH 1980 čs. reprezentační družstvo mužů. Následné roky se vrátil jako šéftrenér k juniorské reprezentaci ČR, kde jeho svěřenci vybojovali na MSJ řadu medailí.

   Od roku 1975 pracoval jako trenér a od roku 1985 pak jako šéftrenér Střediska vrcholového sportu mládeže ve skoku na lyžích ve Frenštátě p.R. na Horečkách, kde výsledky jeho odchovanců Parmy, Dluhoše, Rašky juniora, Ježe, Sakaly, Raszky, Krompolce, Sucháčka, Jandy a dalších mluví za vše. V letech 1993 až 1995 se ještě na dvě sezóny vrátil k seniorské reprezentaci ČR. V letech 1998-2002 byl místopředsedou Svazu lyžařů ČR a hodně práci věnuje olympijské nadaci a Klubu olympioniků. Ve funkci vedoucího trenéra mládeže v Tréninkovém centru skokanů ve Frenštátě p.R. se zasloužil o kontinuitu dobrých výsledků mladých skokanů.

   V posledních pěti letech byl pro něj nejúspěšnější rok 2003, kdy pod jeho vedením jeho vnuk Jan Mazoch vybojoval bronzovou medaili na MS juniorů ve švédské Sölefteye a v sedmnácti letech se stal dvojnásobným seniorským mistrem ČR na můstcích K 90 i K 120 m Harrachově, když již rok předtím byl ještě dorostenec nejlepším z české výpravy na ZOH v USA.

   V pátek 21. listopadu 2003 byl Jiří Raška v pražském Karolinu při oslavách 100 let Svazu lyžařů ČR vyhlášen českým lyžařem století! Od května 2005 je Raška na zaslouženém důchodu, ale stále se jako člen bývalý člen Rady úseku skoku SL ČR velkou měrou podílí na rozsáhlých investičních akcích při zvelebování areálu skokanských můstků ve Frenštátě p.R. na Horečkách.

   Impulsem k projektu lyžařského střediska s můstky s umělou hmotou přímo ve Frenštátě p.R. na svazích Horeček byly úspěchy skokana Jiřího Rašky na Mistrovství světa FIS 1966, kdy v norském Oslo obsadil 4. místa na obou můstcích. Po jeho triumfu na X. Zimních olympijských hrách 1968 ve francouzském Grenoblu, kde vybojoval ČR doposud jedinou lyžařskou zlatou medaili na středním můstku P=70 m v Autrans a poté stříbrnou na velkém můstku K=85 m v St.Nizier, byl na podzim roku 1968 vybudován přírodní skokanský můstek s kritickým bodem K=42 m. V roce 1971 byl můstek K=42 m pokryt první českou krytinou z umělé hmoty DUROKRYT, vyvinutou členy TJ MEZ Frenštát p.R. dle čs.patentu č.155379 Jiřího Rašky a Ing. Jiřího Sedláčka.

   V roce 1969 byla zahájena stavba středního můstku s parametry P=72 a K=90 m, který byl v roce 1973 pokryt umělou hmotou DUROKRYT, jako první této velikosti na světě! První skok na něm absolvoval 9. září Jiří Raška a v neděli 30.9.1973 byl můstek před návštěvou 10.000 diváků slavnostně otevřen mezinárodními závody GRAND PRIX FRENŠTÁT p.R. Vítězem a zároveň světovým rekordmanem skokem dlouhým 86 m se na můstku s umělou hmotou stal německý závodník Heinz Wosipiwo.

   V dosavadní 25-tileté historii mezinárodních FIS COCJ závodů GRAND PRIX FRENŠTÁT p.R. startovali nejlepší skokani světa z 20 států vyjma Japonska. V roce 1977 se v hotelu VLČINA ve Frenštátě p.R. v průběhu pořádání 5. ročníku závodu GP uskutečnilo pod vedením presidenta FIS Marca Hodlera Symposium mezinárodní lyžařské federace FIS o budoucnosti skoku na lyžích, kde předsednictvo FIS rozhodlo o legalizaci závodů na můstcích pokrytých umělou hmotou. Mezi vítěze GP patří mj. i H.G.Aschenbach, Walter Steiner, Jochen Danneberg, Primož Ulaga, Hubert Neuper, Jens Weissflog a nejlepší čeští skokani Škoda, Parma, Ploc, Jež, Kahánek, Sakala aj.

   Od roku 1983 byla v areálu denně v provozu dvousedačková lanová dráha dlouhá 295 m s výškovým rozdílem 73 m s kapacitou 500 osob za hodinu. Vede od dojezdu můstku K=90 m k restauraci u nájezdové věže. Uspoří skokanům na můstcích K=42 i K=90 m až 80 % namáhavého výstupu a slouží i široké veřejnosti.

   Dobrovolnou prací členů lyžařského oddílu byl skokanský areál rozšířen o další dva malé žákovské můstky s kritickým body K=21 a K=9 m pro výchovu nejmladších adeptů skokanského sportu. V roce 1977 byl na Pustevnách u hotelu Tanečnica obnoven provoz devastovaného můstku a po jeho rekonstrukci na normový bod P = 45 m s K = 57 m a výstavbě menšího můstku P = 25 m, K= 33 m proběhlo na Pustevnách v roce 1981 federální MČSR žactva ve skoku na lyžích. Na něm frenštátští skokani Jiří Raška ml., František Janák a Zbyněk Mikeska obsadili zcela stupně vítězů, při čemž Jirka Raška vytvořil nový, dosud platný rekord většího můstku skokem 64 metrů.

   Od roku 1984 jsou v areálu můstků na Horečkách instalována 4 nízkotlaká sněhová děla ŠUMAVA vlastní výroby a od roku 1989 nový SUFAG a od roku 2005 další dvě děla ARECO. V nízké nadmořské výšce 450 m n.m. tak umožní až 4 měsíční zimní provoz můstků a pořádání závodů na sněhu, jakými jsou již od roku 1985 pravidelně pořádané republikové závody o Cenu Pohorské jednoty Radhošť a řada Mistrovství ČR v kategorii mužů, dorostenců a žáků. Významnou modernizací prošly všechny frenštátské můstky v roce 1989, kdy byly vedle nájezdových stop z DUROKRYTRU položeny nové porcelánové nájezdové stopy DITURVIT tuzemské výroby. Permanentní modernizace všech můstků zvyšuje kvalitu tréninků a zároveň zájem našich i zahraničních skokanů o přípravu i starty v tomto areálu. Rozsáhlá rekonstrukce můstků K 95, K 45 probíhala ve skokanském areálu ve Frenštátě p.R. na Horečkách v letech 2001 – 2006.

   Důkazem dobré práce dvou generací frenštátských trenérů Rašky, Mikesky, Krompolce, Brodského, Hrachového, Fizka, Szymeczka a dalších, je i podíl jejich odchovanců Parmy, Sakaly, Ježe, Dluhoše, Rašky, Krompolce, Sucháčka a Kahánka na zlatých, stříbrných a bronzových medailích ze Zimních OH, Mistrovství světa FIS mužů a juniorů a Mistrovství ČR všech kategorií.

   Poslední český skokanský titul dovezl z klasického MS FIS skokan Jiří Parma, který v roce 1987 na 44. MS FIS v německém Oberstdorfu zvítězil na středním můstku P 70 m před Finem Nykänenem.

   V květnu roku 2003 byl ustaven Valnou hromadou lyžařských oddílů Moravskoslezský krajský svaz lyžařů Moravskoslezského kraje. V čele jeho odborného sportovního úseku skoku na lyžích je od roku 2003 Ing. Jiří Sedláček z TJ Frenštát p.R. Na území Moravskoslezského kraje provozují v současnosti skok na lyžích čtyři lyžařské oddíly: TJ Frenštát p.R. – předseda LO SL Zdeněk Krompolc, TJ Dukla Frenštát p.R. – předseda LO Jiří Kryške, TJ Sokol Kozlovice – předseda LO Pavel Fizek a TJ TŽ Třinec – předseda LO SL Stanislav Lasota. Uvedené lyžařské oddíly využívají k tréninku i pořádání závodů lyžařské zařízení areálů můstků ve Frenštátě p.R. na Horečkách s konstrukčními body K 9, K 21, K 42 a K 95 m, v Kozlovicích (K10 a K 18 m) a v Nýdku u Třinec (K 24 a K 40 m). Všechny uvedené můstky jsou pokryty umělou hmotou s nerezovou nebo keramickou nájezdovou stopou umožňující celoroční provoz. Díky dotaci Ministerstva školství ČR jsou rekonstruované můstky ve Frenštátě p.R. v  Areálu „na Horečkách“ pokryty moderní zelenou umělou hmotou finské firmy LINDGREN a opatřeny rozvodem tlakové vody k zimnímu zasněžování sněhovými děly typu SUFAG a ARECO. Jejich parametry splňují poslední přísné normy mezinárodní lyžařské federace FIS.

   Český skokan na lyžích Jan Mazoch z TJ Frenštát p.R. získal v sobotu 8. února 2003 bronzovou medaili v závodě jednotlivců na můstku K-107 na Juniorském mistrovství světa FIS 2003 ve švédské Solleftee. Sedmnáctiletý vnuk olympijského vítěze Jiřího Rašky prohrál pouze s favorizovaným Rakušanem Thomasem Morgensternem - vítězem letošního SP v Liberci a Slovincem Rokem Benkovičem. Mazoch v obou skocích překonal konstrukční bod můstku a připsal na účet české výpravy letos první a jedinou medaili z MSJ.

   Byla to po osmiletém půstu další bronzová medaile z Juniorského šampionátu FIS, vždy zásluhou frenštátských skokanů. Ty předchozí získali v roce 1990 na Štrbském Tomáš Raszka (1. Heinz Kuttin AUT, 2. Roberto Cecon ITA) a v roce 1994 v rakouském Breitenwangu Zbyněk Krompolc ( 1. Janne Ahonen FIN, 2. Nicolas Dessum FRA), když tehdy navíc v družstvech spolu s Jakubem Sucháčkem, Jaroslavem Kahánkem a Janem Balcarem vybojovali stříbrnou medaili.

   Předcházející desetiletí moravskoslezského skokanského sportu dávalo až do roku 2003 téměř zapomenout na slavnou euforii Raškovy a Parmovy éry, vždyť poslední vítězem závodu SP a Mistrem světa FIS byl v roce 1994 Jaroslav Sakala a jen stříbrný a bronzový záblesk Jakuba Sucháčka ve Světovém poháru v roce 1998 přerušil období beznaděje na slušné umístění českých skokanů ve světovém měřítku.

   O to radostnější byly od podzimu 2004 výsledky frenštátského odchovance Jakuba Jandy z TJ Dukly Frenštát p.R., který po nástupu slovinského trenéra Vasji Bajce k české reprezentaci výsledkově zcela ožil a již 4. září 2004 vystoupil na bronzový stupeň letní Grand Prix v polském Zakopaném. Impozantním nástupem do FIS Světového poháru skokanů WCS vystoupil v prosincových závodech zimní sezóny 2004/2005 již šestkrát na stupně vítězů, když obsadil 3. a 2. místo ve finském Kuusamu, 2. v Trondheimu, 3. v Harrachově a 3. a 2. v Engelbergu a v průběžném pořadí SP figuroval na 2. místě za famózním Finem Janne Ahonenem.

   V prosinci 2004 překvapil i Jan Mazoch. Bodoval v KP ve finském Rovaniemi, kde obsadil 2x druhé místo za Rakušanem Schneiderem i na KP doma v  Harrachově, kde obsadil 3. a 2. místo za vítězi Martinem Kochem a Rolandem Müllerem a rozšířil tím startovní kvótu ČR pro SP na Intersporturné.

   Tradiční Turné čtyř můstků zahájil Jakub Janda ve středu 29. prosince v Oberstdorfu na můstku K120 m devátým místem. Na Nový rok 2005 se v Ga-Pa na můstku K 115 zlepšil na 6. místo. V pondělí 3. ledna 2005 se Jakub Janda z Dukly Frenštát p.R. poprvé v životě postavil na stupně vítězů na Turné čtyř můstků, když obsadil v Innsbrucku na můstku K 120 m skvělé třetí místo! V závěrečném závodě prestižního seriálu SP - 53. ročníku německo-rakouského Turné čtyř můstků v  rakouském Bischofshofenu obsadil český skokan Jakub Janda z Dukly Frenštát p.R. ve čtvrtek 6. ledna 2005 večer na můstku Paula Auserleitnera K 125 m (HS140) čtvrté místo. V konečném pořadí Turné obsadil 1. místo vítěz prvních tří závodů Fin Janne Ahonen před vítězem 4. závodu Rakušanem Martinem Höllwarthem. Jakub Janda obsadil skvělé 5. místo, což byl po Sakalově 3. místě z roku 1993 po dvanácti letech nejlepší výsledem českého skokana.

   V lednu pokračoval Jakub Janda v umístění v TOP 10 SP a po sobotním 2. místě v Titisee-Neustadtu triumfoval tamtéž  poprvé ve Světovém poháru den nato na můstku HS 142 v neděli 23. ledna 2005. Své životní maximum vylepšil Janda medailovými umístěními na FIS Mistrovství světa 2005 v německém Oberstdorfu, kde vybojoval 19. února stříbro na normálním můstku HS 100 a 25. února bronz na velkém můstku HS 137. Na 3. místo SP vystoupil v zimní sezoně ještě ve finském Lahti a celkově obsadil ve Světovém poháru 2004/2005 ziskem 1164 bodů skvělé 6. místo. Zvítězil Janne Ahonen FIN 1715 b., 2. Roar Ljoekosoey NOR 1440 b., 3. Matti Hautamaeki FIN 1275 b.

   Své vítězné tažení v Letní Grand Prix 2005 zahájil 6. místem v Hinterzartenu, následně byl pak 3. v Einsiedelnu, 10. v Courchevelu a další stupně vítězů již nevynechal, když zvítězil v Zakopanem, Predazzu a po 2. místě c Bischofshofenu dominoval dvěma výhrami v japonské Hakubě. Celkově tak vyhrál se 4 individuálními výhrami Letní GP 2005 ziskem 606 bodů před Rakušany Wofgangem Loitzlem se 470 body a Thomasem Morgensternem se 466 body.

   Ve své dosud nejslavnější zimní sezóně 2005/2006 dokázal dva měsíce bodovat v první desítce SP. Po úvodním 7. místě v Kuusamu vyhrál následující den a po 2. místě v Lillehammeru zvítězil v druhém závodě. Podobně i v Harrachově byl v sobotu na 7. místě a v neděli potřetí vyhrál a čtvrtý triumf zaznamenal před vánoci v Engelbegu.

   V 54. ročníku Turné 4 můstků obsadil v úvodním závodě v Oberstdorfu 3. místo a ve druhém na Nový rok zvítězil v Garmisch-Partenkirchenu. V  Insbrucku se díky 2. místu probojoval do čela průběžné klasifikace Turné. Vedení si Jakub Janda udržel i po čtvrtém závodě v Bischofshofenu, kde obsadil 2. místo, ale kuriózně se na něj dotáhl vítěz Janne Ahonen. Oba se tak podělili o celkové vítězství ziskem 1081,5 bodů před 3. Ljökelsöyem s 1057,1 body.

   Po 7. individuálním místě na FIS MS v letech na Kulmu bodoval Janda v následujících SP v Zakopanem na 11. a 4. místě a ve Willingenu na 8. místě. Po mediálně vypjaté situaci před ZOH v italském Pragelatu se mu nepodařilo udržet předchozí formu a ke svému zklamání obsadil jen 13. místo na normálním můstku HS 106 a 10. místo na velkém můstku HS 140. Ve zbývající části sezony byl jeho nejlepšími výsledky 2. místo v Lahti, 8. místo v Kuopiu a 5. místo v norském Oslo na Holmenkollenu. Přes odstoupení ve finále SP na Letech v Planici přesto dokázal Jakub Janda díky předchozím skvělým výsledkům zvítězit jako první český skokan v  celkovém hodnocení Světového poháru skokanů a vybojovat velký křišťálový pohár SP ziskem 1151 bodů s více než stobodovým náskokem před 2. Janne Ahonenem s 1024 body a 3. Andreasem Küttelem s 980 bod.

   V následujících čtyřech letech po odchodu trenéra Vasji Bajce nezopakoval Jakub Janda své předcházející úspěchy. Pod novým reprezentačním trenérem Richardem Schallertem sice pravidelně bodoval ve SP dosáhl řady vítězství v Kontinentálním poháru, ale na vrcholných světových soutěžích MS a ZOH již nezískal žádné medaile. V roce 2007 na MS FIS v japonském Sapporu obsadil 20. místo na velkém můstku a 18. na normálním, v závodě družstev byli Češi až devátí. Na domácím libereckém šampionátu MS FIS byl na normálním můstku zklamán až 33. místem, na velkém můstku se zlepšil na 18. místo. S družstvem bojoval o bronz ale nakonec obsadili 5. místo. A na ZOH v kanadské Vancouveru obsadil na normálním můstku HS 106 ve Whistleru 14. místo a na velkém HS 134 byl 17. Družstvo ČR obsadilo v týmové soutěži 7. místo.